Dubaj je město luxusu i tradičních bazarů

Obchody se zlatem se to v Dubaji jen hemží, foto: Lenka Davidová

Obchody se zlatem se to v Dubaji jen hemží, foto: Lenka Davidová

Dubaj – to jsou nejluxusnější hotely, nejvyšší budovy, umělé ostrovy a stovky obchodů se zlatem. Nejednomu z nás se okamžitě vybaví hotel ve tvaru plachetnice Burj al Arab, nejvyšší mrakodrap světa Burj Chalífa nebo obří obchodní centra. Na první pohled veskrze moderní město má ale i svou druhou, tradičnější tvář. Návštěva Dubaje je rozhodně zážitek, na který se nezapomíná.

Do Spojených arabských emirátů jsem se vypravila na přelomu července a srpna. Teplota tam ani v noci neklesla pod 30 stupňů a přes den bylo neuvěřitelných 45. Navíc jsem si vybrala termín, ve kterém byl v plném proudu ramadán. To pro mě znamenalo, že jsem se přes den nemohla najíst ani napít, nebo mě u toho minimálně nikdo nesměl vidět. Je pravda, že v takovém vedru člověk přes den stejně nemá hlad, ale s pitím to bylo horší. Vždycky bylo potřeba si zalézt někam do rohu, kde je člověk z očí, aby si mohl alespoň loknout.

Místí tohle neskutečně horké počasí často přečkávají v klimatizovaných nákupních centrech. Těch je ve městě hned několik a každé má svá specifika. Jedním z nejznámějších je Dubaj Mall, které přiléhá k nejvyšší budově světa Burj Chalífě. V obchodním centru nechybí ani největší cukrárna na světě, ledová plocha na bruslení nebo akvárium. Další obchodní centrum, Mall of the Emirates, zase nabízí vyžití lyžařům, kteří můžou využít kryté sjezdovky. I když je venku přes 40 stupňů, je v areálu udržovaná teplota pod bodem mrazu.

Dubaj ale nejsou jen nákupy, i když sem kvůli nim spousta lidí jezdí. Je zajímavé, že ačkoli je město vystavěné v poušti, najdeme tu poměrně dost zeleně a vodních ploch. Za zmínku určitě stojí fontána před Dubai Mallem, která každý večer láká turisty na nádhernou show za doprovodu známých písní.

Jeden z nejznámějších hotelů světa Burj Al Arab, foto: Lenka Davidová

Jeden z nejznámějších hotelů světa Burj Al Arab, foto: Lenka Davidová

Jednoznačným symbolem luxusu, na který si Dubaj tolik potrpí, je hotel ve tvaru plachetnice Burj Al Arab. Nejen že se na něm nešetřilo zlatem, ale dokonce stojí na vlastním uměle vytvořeném ostrůvku. Až k němu se dostanou jen samotní hosté, my ostatní smrtelníci si ho smíme prohlédnout jen z dálky. I tak je ale rozhodně jednou z dominant města. Přiléhá k němu také komplex menších hotelů, které se rozkládají podél pláže Jumeirah. Ta je tedy většinou soukromá, ale určité úseky jsou určené i pro veřejnost. Se svým bílým pískem, množstvím palem a čistým mořem je podle mě jednou z tamních nejhezčích pláží a určitě stojí za návštěvu. Součástí pláže Jumeirah je i jen z několika umělých poloostrovů ve tvaru palmy, kam jsem se ale bohužel nedostala.

Dubaj má ale i starou, tradiční arabskou část, která zahrnuje bazar, spoustu obchodů i mešity na každém kroku. Je to obrovský kontrast k moderním čtvrtím překypujícím luxusem. Drobní obchodníci se vám snaží vnutit šátky, kabelky nebo i zlato. Je to ideální místo na smlouvání, cenu klidně srazíte třeba na polovinu původní částky. Specialitou je trh s kořením, který překypuje všemožnými vůněmi a je skoro nemyslitelné odsud odejít, aniž byste měli nacpanou tašku. Já jsem například neodolala kávě s kardamomem a koření s vůní citrusu.

Protože je město poměrně rozlehlé a teploty v létě atakují hranici snesitelnosti, není možné se tu pohybovat pouze pěšky. Já jsem se o to zpočátku sice snažila, ale po litrech potu a zjištění, že jsem snad jediná, jsem to vzdala. Navíc benzín tu stojí v přepočtu zhruba deset korun, od čehož se odvíjí také cena taxíků (které jsou mimochodem docela luxusní). Jednoduše tu za taxík dáte pár dirhamů a nestojí za to se v tom úmorném vedru někam plahočit, zvlášť když se na veřejnosti nesmíte ani napít.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *