Největší filipínský festival je plný barev, sazí a bubnů

Pro festival jsou typické barevné kostýmy a tváře pomalované sazemi, foto: Bernardo "Berniemack" Arellano III (vlastní dílo), licence CC BY-SA 4.0 prostřednictvím Wikimedia Commons

Pro festival jsou typické barevné kostýmy a tváře pomalované sazemi, foto: Bernardo „Berniemack“ Arellano III (vlastní dílo), licence CC BY-SA 4.0 prostřednictvím Wikimedia Commons

Třetí týden v lednu se na Filipínách slaví festival s nazývaný Ati Atihan. Je to tamní největší událost tohoto druhu, která se vyznačuje pestrobarevnými kostýmy, bubny a tancem v ulicích. Je to vlastně takový brazilský karneval na asijský způsob. Oslavy se konají v Kalibu na ostrově Panay.

Účastníci si pomalovávají těla i tváře nejrůznějšími barvami, někteří dokonce sazemi, a potom tancují za zvuku bubnů a tamtamů. Někdy postačí i plechovky, hlavně že to dělá rámus. A do toho pokřikují „Viva kay Santo Niño“.

Ti, kteří se natřou sazemi, představují původní kmen Atis, který dodnes sídlí v odlehlých lesích ostrova Panay. Ostatní si obléknou kostýmy – k vidění jsou od úplně rozedraných až po velice honosné, od střídmých po takové, které bychom spíš zařadili do sci-fi filmu. Fantazii se meze nekladou.

Celý týden se všechno kumuluje a hlavní oslavy pak vždycky vypuknou poslední den, tradičně je to neděle. Městem prochází průvod, nebo spíš pestrobarevný jásající dav, který cestou zpívá a tancuje.

Kořeny festivalu sahají až do 13. století, kdy dávno před Španěly přišli na Panay běloši z Bornea. Malý a snědí obyvatelé ostrova, takzvaní Ati, jim prodali malý kousek půdy v nížinách, kde se mohli usadit. Sami Ati obývali spíš horské oblasti. Jeden rok, kdy byla špatná úroda, ale museli sejít do nížin, aby přistěhovalce požádali o nějaké jídlo.

Od té doby se z návštěvy stala tradice. Ati jako projev díků za pomoc každoročně přišli, zpívali a tancovali. Nově příchozí si na počest původních obyvatel zase začali malovat tváře černou barvou. Podoba festivalu se vlastně dochovala dodnes, jen španělští dobyvatelé později přidali zvolání „Viva kay Santo Niño“.

Slavnost přitahuje jak místní, tak i turisty z celého světa, pro které je to nezapomenutelný zážitek z cesty po Filipínách. Třetí týden v lednu jsou beznadějně vyprodané všechny hotely i hostely, lidé dokonce kempují na plážích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *