Rhodos láká turisty na krásné moře i památky

Zátoka Antonyho Quinna je jednou z nejhezčích na ostrově, foto: Iva

Zátoka Antonyho Quinna je jednou z nejhezčích na ostrově, foto: Iva

Řecký ostrov Rhodos je právem jednou z nejoblíbenějších evropských destinací pro letní dovolenou. Ať už je vaším cílem polehávání na pláži, surfování, poznávání antické historie nebo výšlap do hor, Rhodos může nabídnout od všeho něco. Pokud se ale na největší z Dodekanéských ostrovů vypravíte uprostřed léta, musíte počítat s davy turistů a pekelným vedrem.

My jsme na Rhodos odletěli v půlce května. Vyhnuli jsme se tak přeplněným plážím i památkám, kromě toho půjčení auta vyšlo zhruba na polovinu částky, kterou bychom museli dát v hlavní sezóně, a silnice byly skoro prázdné. Původně jsme měli trochu strach, jestli už tam bude dost teplo, ale brzy nás uklidnily téměř třicetistupňové teploty.

Jako výchozí bod pro poznávání ostrova jsme si zvolili malé letovisko Kolymbia na východním pobřeží. Odtud jsme už zmíněným půjčeným autem vyráželi na výlety. Ačkoli je Rhodos čtvrtý největší řecký ostrov, jeho rozloha není nepřekonatelná.

Hned první den jsme se vydali na cestu napříč ostrovem. Chtěli jsme vidět i druhé pobřeží, které údajně není tak hezké a navíc je i velmi větrné. Cestou jsme se zastavili ve vesničce Embona, která leží na úpatí tamní nejvyšší hory Ataviros (1215 m. n. m.). Vesnice je centrem vinařské oblasti, není tu proto nouze o obchody s místním kvalitním vínem, kde vám na žádost o ochutnávku bez váhání nalijí rovnou tři nemalé sklenice. V rhodském horkém klimatu je to opravdu výzva. Kdo by si chtěl navíc vyšlápnout na vrchol hory, Embona je perfektní výchozí bod.

Poté, co jsme dorazili na východní pobřeží, museli jsme uznat, že se opravdu tomu západnímu nevyrovná. Ano, je tu několik upravených pláží, které většinou přiléhají k malým tavernám, ale většina břehu je přeci jen kamenitá a nepřipravená pro turisty. A s tím větrem taky měli všichni pravdu… Co ale stojí za to, je zřícenina hradu Monolitos. Leží totiž na kopci, odkud je krásný výhled na okolní malé ostrůvky.

Zelené údolí je v letních měsících plné motýlů

Zelené údolí je v letních měsících plné motýlů

Cestou zpátky jsme se zajeli podívat do Údolí motýlů, jedné z nejvyhlášenějších atrakcí ostrova. Jedná se o zelené údolí, kterým protéká malá říčka. Je to výborné místo, kam v parném dni, kterých je na Rhodosu požehnaně, utéct před vedrem. Hlavním lákadlem jsou však tisíce motýlů, kteří tu během léta okupují každý strom. My jsme ale motýla neviděli ani jednoho, protože květen ještě není jejich období. I přesto to byla milá procházka končící u malého, typicky řeckého kostelíku.

Naše další výprava vedla směrem do hlavního města – Rhodosu. To je opravdu ráj pro milovníky historie a architektury. Zde se totiž mísí vlivy řecké, římské i osmanské a vzniká z toho dokonalý mix. Rhodos se dělí na dvě části – staré a nové město. Nové město je v podstatě klasické přímořské letovisko plné obchodů, taveren a hlavně hotelů. Skrývá ovšem poklad v podobě přístavu Mandraki, původního domova Rhodského kolosu. Ten tu už sice nestojí, ale i samotný přístav rozhodně stojí za návštěvu.

Že vstupujete do starého města, poznáte okamžitě – je obehnáno hradbami a cesty do něj vedou jen skrz několik bran. Je to jako vstoupit do jiného světa. Člověka najednou obklopují středověké stavby, mezi nimiž se kroutí úzké uličky plné obchůdků se suvenýry a tavernami, jejichž „naháněči“ se v tom omezeném prostoru překřikují. Jen se na ně člověk podívá, už by ho za ruku táhli ke stolu. Když ale najdete cestu ven z hlučného centra (a stačí popojít o jednu dvě uličky dál), můžete si nerušeně užívat jedinečnou architekturu města. Za zmínku rozhodně stojí Rytířská ulice, která tvoří páteř rytířské čtvrti, a po několika stech metrech vás dovede až k Paláci velmistrů. Kromě toho staré město skrývá také několik mešit, turecké lázně nebo i synagogu. Ze starého města jsme byli nadšení, jeho atmosféra je jedinečná a nezapomenutelná. Nejvíc mi v paměti ulpěla asi právě Rytířská ulice, která mě okamžitě uhranula svou osobitostí a má v mých očích ten pravý středověký ráz.

Pohled na městečko Lindos na jihovýchodě ostrova, foto: Iva

Pohled na městečko Lindos na jihovýchodě ostrova, foto: Iva

Než jsme se na ostrov vydali, četli jsme hodně nadšených komentářů o městečku Lindos. Proto jsme ho ani my nemohli minout. Leží na jihovýchodě ostrova asi půl hodinky od Kolymbie. Už když jsme se blížili, naskytl se nám nádherný pohled – bílé domky, nad kterými se ve výšce tyčí starověká akropole, to vše orámované modrou hladinou moře. Prostě Řecko, jak má být. První, co nás po vstupu do města zaujalo, bylo množství oslů, kteří sloužili jako jedna z hlavních atrakcí Lindosu. Za nemalý poplatek se kdokoli mohl nechat odvézt na oslu až k akropoli a ušetřit si tak výšlap do kopce. My jsme se ale rozhodli jít pěšky klikatými uličkami města a rozhodně jsme toho nelitovali. Cestou jsme procházeli okolo obchodů s nejrůznějšími suvenýry, stánků se zmrzlinou, ale hlavně jsme měli krásný výhled na město.

V Akropoli jsou k vidění více i méně dochované pozůstatky dórských sloupů, hradeb nebo paláce. Navíc je odsud impozantní výhled, na každou stranu jiný. Jedním směrem se rozkládá bílé město, jiným je zase širé moře nebo známá zátoka Svatého Pavla. Mimochodem, rozhodně stojí za to do zátoky na pláž sejít, protože jak často se vám poštěstí zaplavat si v moři s výhledem na Akropoli?

Kromě historie je Rhodos proslulý také svými nádhernými plážemi a tak jsme jich i my pár vyzkoušeli. Jednou z nejkrásnějších je rozhodně zátoka Antony Quinn, jež nese jméno po americkém herci, který se zde proslavil rolí Řeka Zorby. Nejhezčí pohled na ni je buď ráno, nebo pak navečer, kdy tu nejsou davy opalujících se lidí. Další pláží, na kterou jsme zavítali, byla Tsambika, opěvovaná ve všech průvodcích. Ne že by nebyla hezká, ovšem v porovnání s Antony Quinnem nebo zátokou Svatého Pavla u nás neobstála.

Historie, krásná příroda i výborné řecké jídlo, to je kombinace, kvůli které se na Rhodos vyplatí jet. Ostrov boha slunce, jak se mu také přezdívá, je navíc zárukou dobrého počasí. Pro mě se stal místem, na které budu ráda vzpomínat a třeba se sem zase někdy vrátím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *